S chovem čmeláků se začalo již v minulém století. V druhé polovině byla odhalena jejich schopnost dokonale opýlit skleníková rajčata a poptávka po nich prudce vzrostla. Čmeláci však nacházejí své využití i při opylování mnoha dalších plodin, jako jsou raně kvetoucí ovocné stromy, jahody, okurky, jeteloviny a mnohé další. Především v Holandsku, ale i v jiných zemích, vznikly společnosti, které se začaly věnovat jejich masovému chovu. Protože laboratorní chov čmeláků je náročný a poptávka i v jiných zemích byla veliká, začaly tyto společnosti čmeláčí hnízda dodávat i do jiných zemí. Samotní zakladatelé však upozorňovali na to, že takováto introdukce jimi chovaných čmeláků do nepůvodních oblastí není ideální. Ačkoliv se nejčastěji jedná o čmeláka zemního (Bombus terrestris), původní genotyp (genetická informace) matek v chovu se liší. Matky z těchto chovů pocházejí nejčastěji ze středomoří. Nejlépe si to můžeme představit na rozdílu mezi námi a Italy nebo Španěly. Ačkoliv jsme všichni lidé Homo sapiens sapiens, přeci jen máme svá národnostní specifika, která jsou způsobena mimo jiné i místem, které obýváme.

Jelikož v naší zemi dosud neexistovala společnost, která by nabídla možnost zakoupit pro opylovací účely čmeláky českého původu, začali se tito nepůvodní čmeláci dovážet také k nám.

Naší snahou je poskytnout alternativu – zakoupit si čmeláky českého původu, kteří nejsou pro naši faunu ohrožením.