Zajímavosti o čmelácích

  • Věřili byste tomu, že ještě před více jak deseti lety, uprostřed světa superpočítačů, boeingů, letů do kosmu, fyzikové nedokázali vysvětlit, jak čmelák může letět? S nadsázkou se to vysvětlovalo tím, že létají jen díky své víře v to, že umí létat, protože jim nikdo neřekl, že to je nemožné. Dnes už fyzikové tajemství čmeláčího letu odhalili, a tak je jejich létání konečně legitimní.
  • Včely a čmeláci nemají sosák jako motýli, ale jazyk (s lidským jazykem však má společného jen pramálo). Zatímco včela má jazyk dlouhý přibližně 0,5 cm, jazyk čmeláka zahradního má až přes 2 cm, což je přibližně tolik, kolik sám měří.
  • Zatímco dělnice včely medonosné jsou všechny stejně velké, pro čmeláčí dělnice to neplatí. Mezi nejmenší a největší dělnicí z jednoho hnízda může být až 10násobný rozdíl.
  • Ačkoliv čmelák patří mezi hmyz, který je řazen spolu s plazy a obojživelníky mezi studenokrevné živočichy (jejich teplota je závislá na teplotě okolí), není to tak docela pravda. Dokáže totiž zvýšit svou teplotu v hrudi až na 37°C,  a to i pokud se okolní teplota pohybuje třeba jen okolo 13°C. Díky této schopnosti může létat i v chladnějším počasí.
    J Tautz, M Kleinhenz and B Bujok/BEEgroup Wurzburg
  • Čmeláci jsou mírumilovný hmyz. Cítí-li se v ohrožení, používají obvykle 2 typy varování. Varování první: zvednou prostřední nohu. Pokud to nestačí, zvedají tolik noh, kolik mohou. Pokud nebezpečí stále trvá a už nemají nohu, kterou by mohli zvednout, a zároveň stát, přichází varování druhé: čmelák leží na zádech, dělá jogínskou svíčku, bzučí a ukazuje své žihadlo. Ne vždy je ale na varování čas. Je-li v ohrožení čmeláčí potomstvo, nebudou váhat napadnout bez varování. V takovém případě se připravte na to, že čmeláci po použití žihadla neumírají a dokážou své zájmy bránit opakovaně a vytrvale.

  • Tak jako ptáci mají kukačky, mají čmeláci své pačmeláky. Pačmeláčí královny nemají na zadních nohou košíčky, a nejsou tak schopny sbírat pyl, kterým by živily své potomstvo. Ze zimního spánku se pačmelák probouzí až tehdy, když čmeláčí královny už vychovaly své první dělnice. Najde si čmeláčí hnízdo, vnikne do něj, čmeláčí královnu zabije a dělnice přinutí, aby se staraly o její potomky. Těmi jsou však pouze pačmeláčí královny a samci, protože vlastní dělnice nepotřebuje.
  • Latinský název pro čmeláka je „Bombus“, což znamená „hřmotný“. Také německé „Hummel“ a anglické „bumble“ či francouzské „bourdon“ má spojitost s bručivým zvukem a hřmotností čmeláků. Český název „čmelák“ má sice své kořeny v sanskrtu (ze zvukomalebného základu kem/kom = bzučet/bučet), pochází ale až z 18. století, kdy ho vymyslel J.S. Presl. Předtím se čmelák označoval jako brundibár.